Àwọn ìwé àkọsílẹ̀ fi hàn: WHO ṣe ìdánwò àrùn àgbáyé tuntun tó KAN GBOGBO AYÉ!

Ẹ̀ka: Ìlera |

Ní ìparí ọdún tó kọjá, Ilé-iṣẹ́ Ìlera Àgbáyé ṣètò ìdánwò àrùn àgbáyé ńlá kan ní ìkọ̀kọ̀.

Ní oṣù Kejìlá 2025, orílẹ̀-èdè àti agbègbè 31 káàkiri agbègbè Western Pacific kópa nínú ìdánwò kan tí WHO ṣàpèjúwe gẹ́gẹ́ bí “ìmúríyá fún àrùn àgbáyé tó ń bọ,” gẹ́gẹ́ bí akíroyìn White House Natalie Winters ṣe sọ.

Winters sọ pé:

“Ọ̀rọ̀ yìí kì í ṣe àlàyé. Ó jẹ́ orúkọ ìjọba àti ètò ìdí ìdánwò náà.”

World Net Daily ròyìn pé WHO fi ìdánwò náà sí Facebook, pẹ̀lú ọ̀rọ̀ pé:

“Ìmúríyá fún àrùn àgbáyé tó ń bọ! Orílẹ̀-èdè àti agbègbè 31 káàkiri Western Pacific kópa nínú ìdánwò IHR Crystal láti dán ìmúrasílẹ̀ wọn wò fún ‘àwọn pajawiri ìlera’ ọjọ́ iwájú.”

“Àwọn ìdánwò ń pèsè àǹfààní pàtàkì láti ṣe àyẹ̀wò, láti múra dára síi, àti láti yanju ìṣòro ìṣọ̀kan, àti láti ṣe adaṣe ìṣọ̀kan ẹgbẹ́ ṣáájú ìṣòro gidi.”

Winters sọ pé ìṣẹ̀lẹ̀ náà lọ fún ọ̀sẹ̀ púpọ̀ ní oṣù Kejìlá, ó sì “ṣàfihàn ìfarahàn àrùn ìmí tuntun kan tó lè tan ka àgbáyé.”

“Kò sí ìbéèrè kó jẹ́ pé kí àwọn ìjọba tó kópa jíròrò lórí ìmọ̀-èrò. A béèrè pé kí wọ́n dáhùn sí ìkìlọ̀ lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀, kí wọ́n jẹ́rìí ìtàn, kí wọ́n ṣe ìtẹ̀numọ́ ewu, kí wọ́n sì ṣètò ìgbésẹ̀ láàárín àwọn ilé-iṣẹ́.”

Nínú àpejuwe tí WHO tẹ̀ jáde, a tẹnumọ́ pé a ṣe CRYSTAL láti ṣe àyẹ̀wò bí àwọn orílẹ̀-èdè yóò ṣe dáhùn nígbà àrùn tuntun, kì í ṣe lẹ́yìn rẹ̀.

Àwọn oṣiṣẹ́ fi hàn pàtàkì “pínpín ìtàn ní àkókò gidi,” “ìṣọ̀kan àgbègbè lọ́pọ̀,” àti ìpinnu lábẹ́ ìtẹ́lọ́run.

“Ọ̀nà tí a fi ṣàfihàn ìdánwò yìí jẹ́ pàtàkì gan-an,” Winters sọ.

“WHO kò ṣàpèjúwe ìdánwò yìí gẹ́gẹ́ bí ìmúríyá fún àpẹẹrẹ àfojúsùn. A tẹnumọ́ ìmúrasílẹ̀ fún ‘àrùn àgbáyé tó ń bọ’ lọ́pọ̀ ìgbà.”

“Kì í ṣe ìdánwò tábìlì lasán. Ó gba ọ̀sẹ̀ púpọ̀, ó ṣiṣẹ́ pẹ̀lú eto gidi ti papa ọkọ̀ òfurufú àti ààlà orílẹ̀-èdè, ó sì ṣàfihàn ìtan àrùn ìmí tó yara pẹ̀lú ìka àgbáyé,” Vigilant Fox kọ sí X.

“Ṣé o ro pé èyí ti parí? Rárá. Wọ́n ti ń ṣe adaṣe ìpele tó kàn.”

NultaTačka

Àwọn àsọyé

Ṣe ìbòwọ̀. Kò sí ọ̀rò ìkórìíra tàbí àkójọpọ̀ spam.

Kò sí àsọyé sibẹ̀.